Analytický komentář k situaci na bankovním trhu v USA a dopadům na ČR
Analytický komentář k situaci na bankovním trhu v USA a dopadům na ČR
Obavy o zdraví bank
V posledních dnech v médiích rezonovaly zprávy hovořící o pádu bank v USA a propadu cen akcií bank v Evropě. Může tak být vhodné si shrnout, jaká je aktuální situace, a zda z toho plynou nějaká zvýšená rizika i pro ČR.
Začneme v USA, kde to vše odstartovalo. Jako první letošní „padlá“ banka je v některých médiích označována Silvergate Bank, která v posledních letech fungovala jako kryptoměnová banka. V posledních měsících zkrachovalo nemalé množství kryptoměnových služeb a v návaznosti na to dobrovolně ukončila činnost právě i Silvergate Bank. Ukončit dobrovolně podnikání v situaci, kdy vnímáte v určitém segmentu příliš vysoká rizika a jen malý potenciál, je naprosto běžné rozhodnutí. Pokud se s tím zároveň pojí plné vypořádání závazků, nedá se to označit za pád banky.
Druhá banka v pořadí, o které se hovoří – Silicon Valley Bank (SVB), je již odlišný případ. Tato banka byla zaměřená na správu peněžních prostředků začínajících technologických společností (startupů) a doplatila právě na svoji úzkou specializaci. Problémy s koncem některých služeb v krypto odvětví a zamrznutí toků rizikového kapitálu do začínajících společností (s ohledem na zdražení peněz) nesvědčí podnikání v tak úzkém segmentu. SVB pak navíc zvolila dle některých komentářů ne zrovna šťastnou metodu podávání informací. Kumulací vnitřních chyb a nepříznivého prostředí došlo v druhém březnovém týdnu k prudkému propadu cen akcií SVB, což spustilo hromadné výběry a přesun kapitálu do jiných bank. Takovou situaci SVB neměla šanci ustát.
V návaznosti na ukončení činnosti přechozích 2 bank se pak v USA nevyhnuly obavy ani další bance specializované na krypto odvětví – Signature Bank. 12. března 2023 pak s ohledem na ochranu vkladatelů převzala Federální společnost pro pojištění vkladů (FDIC) kontrolu i nad touto bankou. Tím došlo v USA během první poloviny března v krátkém sledu k pádu 2 bank.
Podobný průběh však není v USA nijak zvláštní, jen jsme v posledních 2 letech měli od těchto událostí klid. V situaci, kdy byla v USA dostupná záplava likvidity z operací centrální banky, prakticky nešlo zkrachovat. Podíváme-li se do historie, tak např. v roce 2010 v USA zkrachovalo 157 bank. Výjimečná je tak hlavně velikost banky, o kterou se letos jedná. Banky z top 20 v USA nekrachují tak často a pokud ano, tak to má neblahé následky s ohledem na další propojení v celém světě. V tomto případě se však jednalo o úzce specializovanou banku a přímé globální dopady tak jsou minimální.
V podstatě se tak dá říci, že v USA se zatím neděje nic vyloženě zvláštního a jedná se o běžný proces ozdravení trhu. Logicky se tím však zvýšila nedůvěra v bankovní sektor a opatrnost investorů v tomto odvětví je větší. V případě bank, které již měly nějaké problémy, tak došlo k prudkému poklesu cen akcií. To se týká i švýcarské banky Credit Suisse, která se již delší dobu potýká se ztrátami a skandály. Poslední kapkou byly zjištěné závažné nedostatky v jejích finančních výkazech. Cena akcií Credit Suisse ke dni sepsání tohoto komentáře pak stanovovala svá nová historická minima.
Jaké to může mít dopady na nás v ČR? Přímé dopady problémů bank v USA a Evropě se týkají hlavně osob držících investiční nástroje s vazbou na dané banky. V běžných investicích přes investiční fondy jsou taková rizika minimalizována diverzifikací mezi mnoho různých emitentů cenných papírů. Případný pokles hodnoty investic ve fondech v důsledku paniky se pak časem opět srovná, až panika ustane. Výše zmíněná situace se nás tedy dotýká zejména nepřímo ve smyslu zhoršení globálního ekonomického prostředí a vyšší averze k riziku. To znamená i nižší ochotu investovat na malých trzích, jako je ČR.
Pokud bychom se chtěli více zaměřit na dopady na bankovní systém v ČR, tak důvody pro obavy o banky v ČR nejsou. V USA i v eurozóně jsou pravděpodobně ještě další banky, které nezvládly řídit svá rizika a v situaci zdražujících zdrojů mohou být obětí procesu ozdravení finančního trhu. V ČR však podobný vývoj v současnosti nehrozí. Takové problémy tu aktuálně nemáme i proto, že české banky jsou zaměřeny na naši úzkou měnovou oblast. Jsou tedy ve světovém měřítku velmi malé bez složitých aktivit a regulátor (ČNB) je tedy zvládá snáze hlídat.
Navíc ČNB patří k relativně přísným regulátorům a její stresové scénáře při testování stability finančního systému jsou opravdu drsné. Výsledky těchto scénářů jsou i zveřejňovány... ne jako u jiných regulátorů, kteří se při testování stability zveřejnění tvrdších scénářů (či vůbec jejich sestavení) z dobrých důvodů vyhýbají.
Co je však pro oba systémy (v USA i v ČR) stejné, je obecný princip fungování bank. Banky fungují tak, že peníze z vkladů půjčují a nikdy tak nejsou schopny vypořádat všechny vklady najednou. Každou zdravou banku tedy lze "položit", pokud vznikne panika a lidé si budou chtít hromadně vybrat své peníze. Od toho však jsou připraveny procesy pro tyto případy. Např. převzetí správy dané banky či systém pojištění vkladů. V USA se zatím zdá, že tyto procesy zafungovaly rychle a správně.